V úvodní debatě generálních ředitelů se Vladimír spolu se Zbyňkem Bolckem z Grant Thornton, Jiří, Svobodou ze Správy železnic a Pavlem Tomkem ze SUAS Group se velmi shodovali v názorech na to, jak je třeba přistoupit k zavádění ESG a nefinančnímu reporting. Tyto oblasti take shodně a jednoznačně určili jako klíčové téma v oblasti compliance v nejbližších letech. Jaké tedy byly hlavní závěry debaty CEOs?
Nedělejme nic “jen naoko”
ESG je příležitostí inovovat, začít přemýšlet jinak, zamyslet se nad riziky a posunout podnikání. Česko sbírá kyselé plody dosavadního pasivního přístupu “to nám zlá Evropa nařídila”, už jsme mohli být s některými opatřeními dál. “Upřímně, kolik firem a úřadů zjistilo, jak lehké je snížit spotřebu energií, ale donutila nás k tomu až cena energií, nikoli zájem o životní prostředí,” sdíleli diskutující svoji zkušenost.
Řiďme se zdravým selským rozumem
Snad nejčastějším slovním spojením debaty byl “zdravý selský rozum”. Experti z energetiky vyzývaly, abychom ke snaze o větší udržitelnost přistupovali i se znalostí fyziky, v souladu s technickými možnostmi i znalostí ekonomické návratnosti opatření. “Fyzika a pravidla trhu fungují, subvence je mohou deformovat, ale nemohou je překonat. Naroubovat bez plánu na 70 let fungující energetiku a distribuční sítě za dva roky něco, co je primárně taženo dotacemi, může být pro stabilitu soustavy nebezpečné,” upozorňoval v jednom ze svých vystoupení Vladimír Hlavinka. “V tomto směru bychom měli být lépe připraveni mimo jiné i na komunitní energetiku, potřebujeme zákon o ní, který ještě prochází Poslaneckou sněmovnou,” dodal k této oblasti.
Počítejme a znovu počítejme
Nová struktura energetiky musí mít ekonomický smysl, tedy musí být funkční jak z pohledu technické stability, tak z pohledu cen energií. Veškeré nové technologie a modely je před plošným zaváděním třeba pilovat, měřit a vyhodnocovat. “Posuzujme technická řešení jako např. elektromobilitu nebo vodíkový pohon tak, že je dopočítáme do peněz a ověříme, kde a jaké je jejich zapojení smysluplné a návratné,” vyzýval Hlavinka.
Banky musí s ESG mocnou zbraní zacházet rozumně
Jak se dale debatující CEOs shodli, banky s ESG a nefinančním reportingem do rukou získávají mocnou zbraň a měli by s ní zacházet rozumně. Neměly by šmahem odmítat financování všech projektů, jejichž součástí jsou v případě energetiky z důvodu stability například i klasické zdroje na fosilní paliva. Musí posuzovat reálné možnosti firem i celých odvětví a jejich komplexní přístup ke zvyšování udržitelnosti podnikání, protože ten musí být co nejlepším kompromisem mezi udržitelností životního prostředí a udržitelností ekonomickou. Zachovat zaměstnanost, podporu veřejných rozpočtů či rozvoje regionů, ve kterých firmy působí, má přece ve finále příznivý vliv i na sociální otázky, které jsou jednou z oblastí ESG.
Nevymýšlejme kolo
Jak také v diskusi mnohokrát padlo, neměli bychom vymýšlet, co už někde funguje. Učme se od západní Evropy, kterou v tomto směru doháníme – z reálných zkušeností jednotlivých zemí, z praxe již řešených témat a nepouštějme se do slepých cest, které za nás už někdo prošlapal.
V závěru debaty Vladimír Hlavinka vyjádřil přání, abychom se jen nepřipravovali na minulé války. “Nejen ČR, ale i celá Evropa by měly lépe předvídat pravděpodobné události a vývoj a připravovat se v zájmu zachování ekonomické konkurenceschopnosti v rámci světové ekonomiky. Příkladem může být zabezpečení energetických surovin. Jak Amerika, Rusko nebo Čína si s dostatečným výhledem zajišťují suroviny, které budou klíčové za deset let, jako je lithium, kobalt, grafit. Musíme být aktivnější v evropských strukturách, kde se podobná témata řeší, a přispět k tomu, aby měl demokratický svět kritické zdroje pod kontrolou a byl soběstačný,” zakončil své vystoupení Hlavinka. zakončil své vystoupení Hlavinka.