Zkratka ORGREZ znamená Organizace pro racionalizaci energetických závodů. Jak z názvu vyplývá, od začátku svého působení se společnost snaží o to, aby se v rámci elektrizační soustavy zvyšovala účinnost, snižovaly ztráty, vyrábělo se maximum energie a její přenos byl efektivní, s nejvyšší účinností. Tedy aby soustava fungovala na úrovni těch nejvyšších standardů.
Jaká byla její struktura, aby byla v případě potřeby takříkajíc vždy po ruce?
Rozvoj společnosti je od samého počátku úzce spjatý s vývojem energetiky v zemi. Když se stavěla distribuční soustava a přenosové soustavy, ORGREZ se soustředil na pomoc při jejich budování. Když se připojovaly nové bloky, tak se zaměřil na jejich zprovozňování a jejich fungování v celé soustavě vůbec. Když se připojovaly takové bloky jako Temelín nebo Dukovany, ORGREZ byl opět u toho. Takto se postupně měnila struktura společnosti a jejích divizí, aby byla, jak říkáte, vždy po ruce.
Když byste měl uvést významná řešení, na nichž se podílela, která by to byla?
Cílem vždy byla racionalizace a postupné zlepšování energetiky, společnost tudíž nebyla v pozici vymyslet nějaký super převratný vynález. Výsledkem každodenní práce je spíše tisíce drobných opatření, která ve svém výsledku přináší každodenní zvyšování efektivity, návrhů, jak zdroje optimálně provozovat a zapojit s co největší účinností do přenosové distribuční soustavy. A největší účinnost, což si mnozí neuvědomují, znamená nejnižší emise, nejmenší zatížení životního prostředí.
Z pohledu současnosti jsou zajímavé zejména dvě oblasti. Tou první je hospodárnost ve všech etapách výroby a distribuce energie, tedy elektřiny a tepla. Je to velké téma v energetice prakticky od doby jejího vzniku. O co vše se zasloužil ORGREZ v období centrálně řízeného hospodářství?
Já bych trošku oponoval, byly to zajímavé oblasti již v minulosti. Témata jako hospodárnost, efektivita, ekonomika dodávky a výroby elektrické energie se budováním elektrizační soustavy táhnou po celou dobu. Málo kdosi uvědomuje, že jsme přešli od elektráren s účinností mírně na 20 % na elektrárny s účinností až ke 40 % a u kogeneračních výroben až k nějakým 70-80 %. Já si myslím, že česká energetika se nemá za co stydět. Máme jednu ze špičkově řízených energetik nejen v evropském prostoru, ale i ve světovém měřítku.
V rámci toho centrálně řízeného hospodářství se především musely vytvořit určité normy, technické principy fungování distribuční, přenosové soustavy a zde si myslím, že ORGREZ sehrál roli ať už v oblasti poradenství nebo té normotvorby. Ony normy se používají dosud a jsou neustále platné. Kopírují totiž fyzikální zákony a ty se opravdu nemění.
Od počátku sedmdesátých let se společnost zaměřila na ochranu ovzduší a životního prostředí vůbec. Z řady materiálů té doby vyplývá, že to byli právě energetici, kteří se zasazovali o to, aby jejich činnost přinášela co nejnižší škody na životním prostředí v rámci daných možností. Můžete to více konkretizovat?
Energetici nebyli ti, kteří by chtěli provozovat zdroje bez ohledu na životní prostředí. Již v 70. a 80. letech se snažili co nejméně zatěžovat životní prostředí s těmi, řekněme, technickými a finančními možnostmi, které měli. Zvyšovala se účinnost zařízení, snižovala jejich prašnost. Samozřejmě, nepřišlo odsíření elektráren v podhůří Krušných hor, to až v 90.letech s velkými investicemi. Nicméně snaha o co maximálně nejefektivnější provozování s co nejnižšími emisemi je tady v podstatě od začátku.
V roce založení ORGREZ byl přijat elektrizační zákon č. 79/1957 Sb. o „výrobě, spotřebě a rozvodu elektřiny“, který platils prováděcími předpisy přijatým v následujících několika letech beze změny až do roku 1992. V jeho úvodním ustanovení je zdůrazněna nutnost rozvíjet energetickou základnu na úseku elektřiny v předstihu, před rozvojem ostatních odvětví národního hospodářství. Realita ovšem byla jiná. Z jakých důvodů?
Mám trošku jiný názor. Osobně si myslím, že se to budování energetické základny na úseku elektřiny v předstihu celkem dařilo. Ta robustnost, jak přenosové a distribuční soustavy, způsob rozvoje zdrojů, rozvoje průmyslu, který byl schopen stavět zdroje a vyvážet do světa, se dařil. Byli a jsme celkem úspěšní exportéři energetických zdrojů. Naši předchůdci nám zanechali dobré výchozy podmínky a jak jsem řekl, v rámci Evropy, ale i světa se rozhodně nemáme za co stydět.
Přišel rok 1989, činnost společnosti se rozšířila, objem prací narostl zejména v oblasti ekologie. Prvního května 1992 se stal ORGREZ samostatnou akciovou společností a byl zařazen do první vlny kuponové privatizace. Tak začala cesta do jeho současné podoby. Co vše představuje ORGREZ Group dnes?
Ano, rok 1989 neznamenal jen návrat mezi demokratické země, ale i návrat do energetické Evropy. Naše soustava se začala připravovat k připojení na obchodování s celou Evropou. A taky začaly plynout velké investice do ekologizace výrobních zdrojů. Její první vlna proběhla v 90. letech odsířením a odprášením s hodnotou investic, která je srovnatelná s investicemi do dvoubloků Jaderné elektrárny Temelín. A ORGREZ v této ekologizaci samozřejmě sehrál významnou roli, ať už se to týkalo posuzování jednotlivých investičních akcí nebo jejich uvádění do provozu, především v oblasti měření emisí a imisí. To společnost dělá do současné doby.
Energetika se mění takříkajíc před očima, fyzikální zákony zůstávají. Bohužel, řada lidí ji vidí zjednodušeně. Jaká je tedy energetika současnost a v čem jsou její specifika?
Jestliže se podíváme, co se v energetice děje nyní, tak já bych to vyjádřil třemi písmeny D: dekarbonizace, decentralizace a digitalizace. V rámci dekarbonizace nechceme tolik zatěžovat životní prostředí jako v minulosti, například mít takový vliv na klima jako doposud. Musím říci, že na to nyní máme technické možnosti. Snažíme se kontinuálně zvyšovat účinnost zdrojů, které vypouštějí kysličník uhličitý, přecházet na nízkoemisní paliva typu biomasa, plyn a samozřejmě zapojujeme daleko víc jaderné elektrárny.
Dále jde o využití technických možností pro decentrální výrobu. Bavíme se o malých teplárenských zdrojích, o malých plynových zdrojích, ať už jsou to kogenerace nebo malé plynové turbíny. Ale bavíme se také o zdrojích s nulovými emisemi typu sluneční, větrné nebo malé vodní elektrárny. To je ta decentralizace.
V rámci digitalizace jde o to, aby ty malé decentralizované zdroje nejen efektivně, ekonomicky vyráběly, ale abychom z nich byli schopni tvořit takzvané virtuální elektrárny a umožnili jejich podíl na dodávkách do velké elektrizační soustavy a jejich rovnocenné zapojení do obchodu s energií.
Takže s větrníky a slunečníky nevystačíme dnes ani v budoucnosti?
K otázce, jaký bude mix zdrojů a jak bude vypadat soustava budoucnosti, jsem se kdysi vyjádřil, že ten, kdo háže procenty jako15, 20, 30 % obnovitelných zdrojů versus zbytek, tak má křišťálovou kouli. Tak to nejde říct. Vždycky se elektrizační soustava, od zdrojů primární energie až po konečného spotřebitele, vyvíjela tak, že se hledalo optimum z pohledu efektivnosti a stability. A já to optimum v danou chvíli neznám. Nevím, kolik jsme schopni dodat z fotovoltaik, kolik jich musíme mít nainstalováno, aby to bylo ekonomicky optimální. Nevím, kolik budou hrát distribuované zdroje, kolik ta velká energetika. To se zastabilizuje na nějakém, optimu z pohledu ekonomické efektivity i z pohledu stability a bezpečnosti dodávek. Rozhodně zdroje distribuované energetiky budou mít dost velký podíl. Nelze říct jaký, co ta soustava technicky zvládne. Nicméně svoje místo budou mít vždy i větší elektrárny, které budou udržovat stabilitu soustavy.
„Jsme lídrem v péči o energetiku,“ přečetl jsem si na vašich webových stránkách. Jak konkrétně se to projevuje v praxi? Můžete nám uvést příklady zajímavých řešení?
V klasické, tradiční energetice se u některých zdrojů dostáváme do poslední fáze jejich technického života a pomáháme zákazníkům doprovozovat elektrárnu s minimálními náklady a při dodržení všech zákonných standardů při vyřazování. Samozřejmě stojíme i u budování nových zdrojů, těch plynových, nových zdrojů distribuované energetiky. Ty se musí do soustavy zapojit nejenom technicky, ale i obchodně, a s takovými řešeními ORGREZ přichází.
Donedávna skupinu tvořily tři společnosti ORGREZ, EVECO Brno a ORGREZ ECO. Nyní k nim přibyla čtvrtá ORGREZ TRADE, která propojí online plánování provozu s tradingem moderních energetických zdrojů. Které hlavní důvody vedly k jejímu založení?
Moderní energetika přináší řadu příležitostí, ale i výzev. Ceny energií kolísají každou hodinu, portfolia zdrojů se komplikují a tradiční způsoby řízení přestávají fungovat. Nejde jen o to říci zákazníkovi, jaké zdroje si má pořídit. Je třeba navrhnout, jak má plánovat svoji vlastní spotřebu, jak plánovat výrobu v provozním závodu nebo v teplárně a jak to spojit s trhem elektrické energie a plynu. Proto vznikly nové společnosti ORGREZ TRADE, ORGREZ DATA a ORGREZ ECO. I těm menším zákazníkům jako jsou obce, města, teplárny nebo průmyslové provozy umožňujeme zapojení do trhu s energiemi a do celé elektrizační soustavy, nejenom tím technicky nejefektivnějším způsobem, ale především obchodně.
Nová společnost komplexně zajišťuje řízení a optimalizaci plánu provozu kogeneračních jednotek, elektrokotlů, tepelných čerpadel, akumulace a dalších zdrojů dle vytvářené předpovědi cen a poptávky komodit, a to včetně okamžité reakce na jejich vývoj a obchodování s plynem a elektřinou, uvádí se v tiskové zprávě vydané v souvislosti s představením ORGREZ TRADE. Pro koho je vaše nabídka především určena?
Naše nabídka je určena malým, středním, ale i velkým podnikům. Prostě zákazníkům, kteří nechtějí čekat na další výkyv ceny energií, chtějí mít náklady na výrobu pod kontrolou, chtějí mít daty podloženou jistotu, že vyrábějí, když je to z pohledu vývoje trhu ekonomicky výhodné. Naši zákazníci chtějí být aktivní na trhu s energiemi, chtějí využívat jeho pohyb, být nejen v pozici kupujícího. S naší službou, propojující profesionální trading, asset management a chytré online plánování provozu ve funkční celek, tu možnost mají.
Se změnou struktury energetiky vzniká nutnost datově podloženého rozhodování. „Moderní zdroje přináší vyšší nároky na plánování provozu, ale i větší příležitosti k úspoře a zisku. Jde o to využít dynamiky trhu ve vlastní prospěch, plánovat a řídit systém chytře, s napojením na trh, “uvedl jste nedávno. Můžete to více konkretizovat?
To, co se děje na trhu s energiemi, je právě tím, že se trh digitalizuje, to znamená z ročních kontraktů, kvartálních, měsíčních, týdenních, denních přecházíme na kontrakty 15-minutové. Je to příležitost, ale pro toho, kdo se tomu chce věnovat, i určitá zátěž. Máte-li možnost si sami plánovat vlastní spotřebu, tak pro vás může být velice výhodné se podílet na trhu. Nicméně jste-li strojírenský nebo jakýkoliv podnik zpracovatelského průmyslu, průmyslový podnik nebo teplárna, tak nemá smysl budovat vlastního tradera, který se bude 24 hodin denně zabývat trhem s elektrickou energií, predikcemi, vytvářet vlastní software. Proto jsme tady my, abychom vše formou služby poskytli. Nesnažíme se dostat do pozice čistého tradera s energií, co řeší nákup a prodej. Nám jde primárně o to, znát zákazníka, plánovat společně s ním jeho spotřebu a výrobu, propojit je s obchodem, maximálně využít vnitřní zdroje a podle specifických potřeb s e buď soustředit na stabilní dlouhodobou cenu energií nebo na minimální produkci emisí. Kdybych to měl přirovnat, jsme více panský krejčí než konfekce z z TESCO.
Společnost, která se nerozvíjí, spěje k zániku, napsal kdysi klasik. Společnosti ORGREZ, jak vyplývá z vašich předcházejících odpovědí, to rozhodně nehrozí. Které výzvy v energetickém hospodářství považujete za hlavní ve druhé čtvrtině 21. století?
Hlavní výzvu, kterou vidím při budování energetického hospodářství, je zachování trendu snižování zátěže životního prostředí, ač už se nebavíme o síře a prachu, ale o CO2 nebo rtuti. Nicméně to nemůže být předurčeno politickými rozhodnutími, kdy nenecháme přirozeně soutěžit technologie, ale dotujeme, co sedá, protože to zrovna teďka umíme, ač to nedává energetický, ani především ekonomický smysl. Je třeba respektovat fyzikální zákonitosti, omezovat ekologickou zátěž za rozumnou cenu, získat pro to podporu veřejnosti. Tedy abychom s vaničkou nevylili i dítě, což se nyní v České republice spíše děje. Je třeba zachovat, proč to vlastně celé budujeme, tedy stabilní dodávky dostatečného množství energie, aby byl podporován nikoliv omezován rozvoj průmyslu. To je výzva, to neustálé hledání nové rovnováhy.
Štěstí přeje připraveným, platilo a platí i dnes. Takže, jak se připravujete na výzvy, o nichž jste hovořil?
Toho, o čem jsem doteď mluvil, se ORGREZ chce účastnit. Pracujeme na tom, abychom měli jak strukturu, tak personální obsazení takové, aby v roce2057, tedy k 100letému výročí založení, tady ORGREZ pořád byl a pořád to byla organizace, která má moderní energetice co dát.
Co vy osobně považujete za hlavní úspěch, kterého společnost pod vaším vedením dosáhla?
Je to právě ono vybudování týmu managementu a expertů, kteří jsou připraveni na novou energetiku s decentralizovanými zdroji a její postupný vývoj. Přechod od centralizovaného řízení energetiky k tržní energetice, k distribuované energetice, k zapojení spousty zdrojů vyžaduje nové znalosti, přístupy, zkušenosti i nové lidi. Myslím si, že se nám podařilo vybudovat tým lidí, kteří k tomu mají co říct, a reálně máme našlápnuto k tomu, aby ORGREZ byl součástí energetiky a služeb jí i za dalších 70 let.
Vyšlo 12. ledna 2026 v magazínu Czech Industry
Autor: PhDr. František Petružálek