Jak si stojí Česká republika v odpadovém hospodářství: reflexe z mezinárodního setkání

Turbulence na trhu s energiemi pokrývají každé zákoutí tohoto průmyslového sektoru, a to i ty, které jsou perspektivní, ale zejména z politických důvodů diskutované spíše šepotem.

Tichá diskuse však rozhodně nebyla případem setkání CEWEP (konfederace evropských zařízení pro energetické využití odpadu) na mezinárodním veletrhu IFAT, kterého jsem měl tu čest se zúčastnit jako jeden z řečníků a zástupce českého trhu.

Jak si v odpadovém hospodářství stojí Česká republika, o které jsem na setkání hovořil? Z níže uvedeného grafu byste mohli nabýt dojmu, že se vůbec nic neděje. Nicméně přesný opak je pravdou a je to něco neuvěřitelného.

Začnu však nejprve tím, čeho chceme jako stát dosáhnout, a to popisuje podobný graf, který v roce 2021 vydalo Ministerstvo životního prostředí. Jak je možné vidět, už v příštím roce očekávalo ministerstvo 2x větší kapacitu ZEVO, což pravdou určitě nebude. Při změně zákona o odpadech, však v kombinaci s několika dalšími externími vlivy došlo k velké změně v dosavadním vývoji České republiky.

Ona ta výsledná kapacita totiž není daleko od pravdy, jen o něco později. Níže je vyčíslen realistický scénář nárůstu kapacity ZEVO v České republice, který vychází z projektů, které se v ČR aktivně realizují a mají velkou naději na úspěch díky jeho potřebnosti v regionu, dostup k financování a politickou podporu.

Co se tedy vlastně stalo? Předně vydáním nového zákona o odpadech byl představen zákaz skládkování využitelného odpadu s výhřevností nad 6,5 MJ/kg.  To by nebylo větší novinkou, zvláště když původní zákaz pracoval s termínem v roce 2024. To důležitější bylo zavedení třídicí slevy a skládkovacího poplatku, který znevýhodňuje skládkování a již v současnosti dosahuje tržní parity se ZEVO. Do roku 2030 dojde ještě k významnému zvýšení, a to je pochopitelně silným motivačním faktorem. Je nejisté, zda by to samo o sobě stačilo pro tak radikální změnu v ČR. Považuji to spíš za takovou garanci předvídatelnosti části trhu.

To, co z mého pohledu bylo skutečným katalyzátorem, je vražedná kombinace ceny emisní povolenky a zemního plynu v teplárenství. Dosavadní provoz větších zdrojů, které v ČR stále stojí na výrobě tepla z uhlí, stojí již několikátý rok před složitým problémem, jak diverzifikovat zdroje tepla a utéct před emisní povolenkou. Pokud nechci stát jen na zdrojích využívajících elektrickou energii, nabízí se zcela logicky u větších zdrojů biomasa anebo využití odpadů. Trh s biomasou však začíná být velmi těžce předvídatelný obzvláště po vydání nové směrnice EU o obnovitelných zdrojích, ze které vyplývá významné zpřísnění kritérií pro biomasu, kterou je možné energeticky využívat.

Je tak zcela logickým krokem, že se v ČR začala masivně rozšiřovat výstavba ZEVO a jsem rád, že je skupina ORGREZ a zejména pak naše společnost EVECO Brno v mnoha případech přítomna.

Toto dilema v blízké době potká celý energetický trh až v plné síle dopadne směrnice EU ETS 2, kdy emisní povolenky dopadnou i na zdroje pod 20 MWt. I na tento problém již máme recept www.zeleneteplarenstvi.cz

Jan Krišpín, generální ředitel ORGREZ

Další články

No items found.