„Mnoho subjektů dnes žije v iluzi digitalizace. To, že mají dokumenty v počítači místo v šanonu, ještě neznamená, že je umějí efektivně využívat. Skutečná digitální transformace energetiky nastává až ve chvíli, kdy s daty začneme kontinuálně pracovat, dokážeme je propojit a proměnit v podklad pro predikci budoucího vývoje,“ říká Jan Hanus, ředitel společnosti ORGREZ ECO.
Města a obce přitom zároveň řeší řadu výzev, které mají společné jmenovatele – udržitelný rozvoj a modernizace a efektivní alokace finančních prostředků. Proměnných a informací je přitom nespočet – část dat mají správci budov, část technické útvary, část projektanti, část energetici a část vzniká v rámci auditů nebo koncepčních dokumentů. Ty je sice nutné pravidelně aktualizovat, ale informace z nich většinou končí právě uložením dokumentu do šanonu. Vedle toho existují informace od provozovatelů sítí, ekonomické plány investic, rozvojové dokumenty a podklady pro územní plánování. Všechno jsou to důležité vstupy. Jenže velmi často zůstávají oddělené.
V jedné organizaci pak existuje několik paralelních světů. Jeden sleduje technický stav objektů, druhý energetickou náročnost, třetí investiční priority, čtvrtý rozvoj území a pátý povinnou dokumentaci. Každý má svůj význam, ale jen málokdy jsou propojené tak, aby z nich vznikl jeden srozumitelný podklad pro rozhodování.
Koncepce, které se obtížně používají
Velmi dobře je to vidět na koncepčních a rozvojových dokumentech pro obce a města, zejména na „místních energetických koncepcích“, které byly výrazně dotačně podporované. Vznikají v různých formátech, podle různých metodik a s různou mírou detailu. Často obsahují kvalitní analytickou práci i cenná doporučení. Přesto se v praxi opakuje, že jejich skutečné využití bývá omezené. Dokument se dokončí, projedná, uloží – a dál žije spíše jako formální výstup než jako aktivní nástroj řízení.
Důvod není v tom, že by chyběla odbornost. Problém je, že výstupy bývají statické, obtížně aktualizovatelné a jen slabě propojené s každodenní správou území a majetku.
„Data o budovách máme, ale jsou uvězněna v izolovaných světech. Dokud je nevytrhneme z roztříštěnosti, zůstanou jen mrtvým záznamem minulosti namísto toho, aby byla aktivním nástrojem pro úspory a strategické investice,“ vysvětluje Jan Hanus.
Povinná dokumentace musí být živá
Samostatnou kapitolou je povinná dokumentace, kterou obce, města a správci budov musí dlouhodobě udržovat. Pasporty budov, energetické audity, průkazy energetické náročnosti budov a další odborné podklady nejsou jednorázové administrativní položky. Mají popisovat realitu, která se v čase mění. Budovy se rekonstruují, mění se technologie, provozní režimy, spotřeby energií i investiční priority.
Pravidelná aktualizace těchto dokumentů je však nespojitým a nekonečně opakovaným zjišťováním reality. Představte si, že se každých pár let vzbudíte, musíte prozkoumat realitu kolem sebe, tu si zapíšete a poté zase na pár let usnete. Přesně tak v praxi funguje aktualizace povinné dokumentace budov. Zpětné dokládání projektů auditorům, místní šetření a měření, odborné odhady. Spousta úsilí, která by šla eliminovat postupnou aktualizací jedné databáze.
Jedno prostředí pro budovy, sítě i rozvoj
Právě zde je prostor pro nástroje, které dokážou jednotlivé vrstvy informací spojit do jednoho prostředí. ORGREZIO Cities je postavené na tomto principu. Nejde jen o další databázi nebo evidenční systém. Jeho přínos je v tom, že na jednom místě propojuje informace o budovách, jejich technickém a energetickém stavu, povinné dokumentaci, rozvojových záměrech i související infrastruktuře.
„Platforma ORGREZIO Cities funguje jako integrační uzel, který sjednocuje dříve neucelené datové toky. Cílem bylo vytvořit prostředí, kde uživatel nepracuje s fragmenty, ale vidí město a jeho energetiku jako jeden vzájemně propojený organismus,“ vysvětluje Jan Huml, ředitel společnosti ORGREZ DATA, která systém ORGREZIO Cities vyvinula.
Díky tomu vzniká prostředí, ve kterém lze s daty skutečně pracovat, ne je pouze ukládat.
Celá podstata ORGREZIO Cities je v dlouhodobém plánování větších obecních a městských celků. Převod tabulek do grafického prostředí, vyhodnocování vlivů přímo ve 3D mapě města, průběžná aktualizace dat při jakékoliv změně. To vše dává městu do ruky ucelený nástroj, se kterým může pracovat v rámci svého plánování, umožnit přímou aktualizaci dat energetickými specialisty při zpracování PENB, pasportů budov nebo auditu i vytvářet přehledné výstupy pro komunikaci projektů s veřejností.
Správa budov se však neobejde bez doprovodné infrastruktury. Dodávky tepla a elektřiny, dobíjecí stanice pro elektromobilitu, vodovody a kanalizace. Vše je v běžném světě propojené do skryté souhry, která všem denně slouží bez povšimnutí. Pro plánování této infrastruktury je však důležité znát kontext, cíle a rozvoj. To vše dokáže ORGREZIO Cities sloučit do jednoho prostředí.
Implementace ORGREZIO Cities přitom není o spoustě ruční práce.
„V první fázi vytěžujeme maximum dat z již vytvořených databází, statistik a evidovaných údajů. Vytvoříme první živý model města, který je poté aktualizován a doplňován s každou rekonstrukcí, auditem nebo jinými dokumenty,“ upřesňuje Jan Huml.
Právě v tom spočívá zásadní změna přístupu ke správě měst a budov. Nejde už o to vytvářet další samostatné dokumenty, evidence nebo jednorázové analýzy. Skutečnou hodnotu má prostředí, ve kterém se data průběžně propojují, aktualizují a přirozeně vstupují do každodenního rozhodování. Energetické koncepce, pasporty, audity nebo investiční plány totiž samy o sobě problém neřeší. Jsou pouze jednotlivými vrstvami informací o stejném území. Pokud však zůstávají oddělené, město opakovaně analyzuje tutéž realitu – jen pokaždé v jiném dokumentu, pro jiný dotační titul nebo jiné rozhodnutí.
Moderní správa města proto nestojí na množství zpracovaných podkladů, ale na schopnosti vytvářet jeden dlouhodobě živý model území. Model, který propojí budovy, energetiku, infrastrukturu i plánovaný rozvoj do jednoho funkčního celku. Protože teprve ve chvíli, kdy data začnou fungovat v souvislostech, mohou vznikat rozhodnutí, která dávají ekonomický, energetický i strategický smysl – nejen dnes, ale i za deset nebo dvacet let.
Článek vyšel v červnovém vydání časopisu Energetika 03/2026.
Více informací o sběru dat a zpracování reportingu najdete zde.