Cena elektřiny, kterou vidíme na trhu, ještě není finální cena, za kterou elektřinu skutečně nakoupíme nebo prodáme. O výsledku rozhoduje přesnost plánování výroby a spotřeby, fixace, práce s denním profilem spotřeby a výroby či schopnost reagovat na vývoj během dne. Rozdíl mezi plánem a realitou se totiž v energetice může velmi rychle proměnit v dodatečné náklady.
Když se mluví o ceně elektřiny, většina lidí si představí jednoduchou věc. Podívají se na graf denního trhu, vidí ranní a večerní cenové špičky, polední pokles cen a z toho vyvodí poměrně logický závěr: vyrábět ve špičce a spotřebovávat, když je elektřina levná. Na první pohled to dává dokonalý smysl. Jenže právě tady vzniká jeden z nejčastějších omylů současné energetiky. To, že na trhu existuje určitá cena elektřiny, totiž ještě vůbec neznamená, že se k ní konkrétní provoz skutečně dostane. Realita energetiky je složitější. Cena elektřiny není jen číslo v cenovém grafu, ale výsledek souhry mezi plánem provozu, zobchodovanou elektřinou na trhu a schopností skutečně dodržet to, co bylo naplánováno. A právě v tom se často láme ekonomika celého provozu.
Každá nepřesnost se promění v odchylku
Energetika funguje na velmi jednoduchém principu: elektřina musí být vyrobena přesně ve chvíli, kdy se spotřebuje. V každém okamžiku proto musí být vyrovnaná bilance výroby a spotřeby v celé elektrizační soustavě. Tuto bilanci v České republice průběžně sleduje a vyhodnocuje společnost ČEPS. Do systému vstupují plány výrobců i odběratelů elektřiny –tedy informace o tom, kolik energie bude v jednotlivých časových úsecích do sítě dodáno a kolik se jí naopak odebere.
Dnes se tato bilance účetně vyhodnocuje po čtvrthodinách, což znamená, že každý den je rozdělen na 96 samostatných intervalů. V každém z nich by měl plán výroby a spotřeby co nejpřesněji odpovídat realitě. Pokud se ale skutečný provoz od těchto plánů odchýlí a bilance přestane sedět, musí ČEPS zasáhnout pomocí takzvané regulační energie –tedy voláním podpůrných služeb rychle dostupných zdrojů elektřiny, které soustavu vyrovnají. A právě v tomto okamžiku vzniká pojem, který je pro ekonomiku provozu zásadní: odchylka.
Odchylka znamená rozdíl mezi tím, co bylo na trhu nahlášeno jako plán výroby nebo spotřeby, a tím, co se ve skutečnosti reálně vyrobilo či spotřebovalo. Jinými slovy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou bilancí energie v daném provozu. Pokud odchylka zhoršuje aktuální bilanci soustavy, znamená to pro provoz náklad, který může být v některých situacích velmi vysoký.
Je pravda, že nezřídka existují případy, kdy odchylka účastníka trhu může paradoxně přinést i zisk – stává se to v situacích, kdy odchýlení proti původnímu plánu naopak pomáhá vyrovnat soustavu. Jenže spoléhat na to je podobné jako hrát ruskou ruletu. Pokud ji hrajete, musíte být připraveni na možnost nehody. Základní pravidlo energetického tradingu proto zní: vše, co není domluveno dopředu a zahrnuto do plánované bilance, je odchylka.
Provoz není rovná čára
Většina provozů nemá konstantní spotřebu ani výrobu. Každý zdroj nebo spotřebitel energie má svůj typický profil. Ráno může spotřeba růst, odpoledne klesat, večer se znovu zvyšovat. U průmyslu se do toho přidávají směny, technologické cykly nebo odstávky. U tepláren zase počasí a potřeba tepla v soustavě. A tento profil se navíc dnes vyhodnocuje po čtvrthodinách. Ještě před několika lety byl trh jednodušší. Hodinové obchodování dokázalo menší nepřesnosti zahladit. Dnes už to tak nefunguje. Každá čtvrthodina se počítá zvlášť – a každá nepřesnost se projeví.
Když provozy řeší nákup elektřiny, většinou se debata zjednoduší na dvě možnosti: fix nebo spot. Fixní cena vypadá na první pohled jako jistota. Ve skutečnosti ale funguje jinak. Obchodník se obvykle podívá na historická data provozu, statisticky posoudí jeho typické chování, pokusí se zafixovat většinu profilu na dlouhodobém trhu a na základě toho vytvoří cenovou nabídku. Součástí této ceny je i krytí obvyklé odchylky a předpokládaných cen na denním trhu. A čím méně je provoz předvídatelný, tím vyšší je tato riziková přirážka. Ve výsledku tak fixní cena často obsahuje rezervu, která může představovat desítky nebo i stovky korun na megawatthodinu. V některých případech to znamená rozdíl pěti, deseti nebo i třiceti procent ceny elektřiny. Jednoduše řečeno – klient neplatí jen elektřinu. Platí jednoznačně i za nepredikovatelnost svého vlastního provozu.
Spotový produkt se snaží jít blíž realitě trhu. Cena se odvíjí od skutečného vývoje trhu v jednotlivých hodinách nebo čtvrthodinách. Ani to ale samo o sobě problém neřeší. Pokud totiž obchodník neví, jak bude zítra provoz jeho zákazníka fungovat, stejně musí vycházet ze statistiky. A jakmile se skutečný profil liší od plánovaného, vzniká nám odchylka a s ní spojené náklady, které si obchodník zapracuje do celkové ceny. Proto je dnes mnohem důležitější než samotný produkt – fix nebo spot – schopnost plánovat a dodržet profil provozu.
Jak vzniká skutečný plán dne
Energetický trading ve skutečnosti není jednorázový nákup či prodej elektřiny. Je to proces, který se skládá z několika vrstev. První vrstvu tvoří dlouhodobé nákupy či prodeje na forwardovém trhu pro pokrytí základního tvaru ročního profilu. Zde se zajišťuje základní objem energie – například na rok, kvartál či měsíc. Tento takzvaný baseload ale předpokládá konstantní 24hodinový odběr – a takto se ve skutečnosti nechová téměř žádný reálný provoz. Proto přichází druhá vrstva – denní plánování. Pro každého obchodníka platí, že každý den ráno je potřeba se rozhodnout, jak bude daný provoz fungovat následující den. Je nutné předvídat, jaká bude spotřeba, jaká výroba, jaké zdroje budou v provozu a kdy a také, jak se do toho promítne počasí či chování spotřebitelů. To všechno má vliv na výslednou cenu jednotlivých čtvrthodin, které dopředu nikdo přesně nezná. Ale tím příběh nekončí.
Energetika je silně závislá na realitě. Stačí změna počasí, porucha technologie nebo drobná změna provozu – a plán přestává odpovídat skutečnosti. Proto existuje ještě třetí vrstva obchodování: vnitrodenní trh. Na něm se průběžně upravují obchodní pozice uvnitř samotného dne podle toho, jak se realita liší od původního plánu. Cílem je minimalizovat odchylku a vyhnout se nákladné a cenově těžce předvídatelné regulační energii. Ani tady ale není možné dosáhnout absolutní přesnosti. Vždy zůstane nějaký rozdíl, který musí vyrovnat provozovatel přenosové soustavy. A právě v těchto okamžicích může cena regulační energie vystřelit velmi vysoko – například při výpadku velkého zdroje nebo vedení kdekoliv v propojené Evropě.
To všechno vede k jednoduchému závěru. I technologicky špičkový zdroj může být ekonomicky ztrátový, pokud vyrábí ve špatný čas. Stačí několik hodin rozdílu. Stačí netrefit cenovou špičku. Nebo vyrábět v době, kdy je elektřiny v síti přebytek. Typickým příkladem jsou kogenerační jednotky, které historicky běžely nepřetržitě díky provozní podpoře nebo dle odběru tepla. V nových podmínkách trhu ale může být mnohem výhodnější provozovat je jako špičkovací zdroj – tedy vyrábět elektřinu hlavně v hodinách, kdy má nejvyšší hodnotu. Technologicky to může být náročnější. Ekonomicky ale často výrazně výhodnější.
Základem je každodenní komunikace
Z toho všeho vyplývá jedna důležitá věc: energetický trading dnes nemůže fungovat bez každodenní komunikace mezi obchodníkem a provozem. Nestačí jednou za rok podepsat smlouvu a považovat věc za vyřešenou. Je potřeba každý den pracovat s plánem provozu, aktualizovat ho podle reality a průběžně reagovat na vývoj trhu.
Právě tady se liší přístup ORGREZ TRADE od běžného obchodníka s elektřinou. Základem je každodenní práce s provozními daty a také dlouhodobé plánování od provozních kampaní až po plánované odstávky. Každé ráno probíhá predikce výroby a spotřeby, kterou klient může upravit podle skutečného stavu technologie – například nenadálých poruch nebo změn provozu. Na základě těchto dat, predikce cen a předpovědi počasí vzniká optimalizovaný plán provozu na následující den. Ten může například doporučit, kdy spustit kogenerační jednotku, kdy nabíjet akumulaci tepla nebo kdy naopak vyrábět teplo z jiného zdroje. Cílem je vždy totéž – vyrábět a spotřebovávat energii v okamžiku, kdy to dává největší ekonomický smysl. Je zřejmé, že taková komunikace nemůže efektivně probíhat po telefonu ani e-mailem. Právě proto jsme společně s NITES, a.s. vyvinuli systém ENEXA, který o každodenní plánování, komunikaci a obchod pečuje.
ORGREZ TRADE ale nejde jen cestou samotného obchodování. Díky dlouholetým zkušenostem s provozem energetických zdrojů dokáže spojit trading s asset managementem a technickým poradenstvím. To znamená nejen obchodovat energii, ale také pomáhat provozům s dlouhodobým plánováním. Například s tím, kdy a v jakém objemu fixovat cenu elektřiny, kdy nakupovat paliva, jak plánovat investice, odstávky, opravy a údržbu, jak nastavit cenotvorbu tepla nebo jaká technologie by mohla přinést největší přidanou hodnotu.
Výsledkem je propojení tří světů, které byly v energetice dlouho oddělené – provozu technologie, obchodování s energií a strategického plánování investic. A právě v tomto propojení dnes vzniká největší ekonomická hodnota.